17. července 2007 byla v řetízkové šatně Dolu Michal v Ostravě – Michálkovicích zahájena výstava „Šumná a bezbranná 2003–2007“. Padesát panelů s velkoformátovými černobílými fotografiemi Michaela Míčka zachycuje ohrožené a zdevastované stavby dvacátého století, tyto jsou doplněny archivními fotografiemi a texty spoluautorů Šumných měst Radovana Lipuse a Davida Vávry.
Pod řetízky s zavěšeným oblečením horníků z poslední šichty si můžete připomenout ty nejbezbrannější stavby, představené v televizním cyklu Šumná města, který se začal natáčet v roce 1995 v Ostravě. David Vávra tehdy pod dnes již odinstalovanými vitrážemi hlavního ostravského nádraží začal svou návštěvu otevřením učebnice urbanismu: „Radní byli moudří a osvícení a hledali to nejlepší, co ve světě bylo. A tak vznikala města souměrná a harmonická, v nichž se náramně dobře žilo. Jak úžasná musela být celá Ostrava. A nám by se z ní vůbec nechtívalo.“ A tak začalo šumné putování městy Moravy, Slezska a Čech.
Součástí putovní výstavy (po Vídni a Ostravě výstavu uvidí Tokio, Peking, Sofie, Drážďany, Stockholm, Bratislava či Košice) je doprovodný česko-anglicko-německý katalog. Výstava bude v Dole Michal k vidění do dne horníků, tedy do 9. září 2007.
Koncem května se dočkal cyklus Šumná města i premiérového vydání na DVD. První díl dvoudiskového vydání obsahuje třináct epizod. První disk zahrnuje města Severní Moravy a Slezska (Ostrava, Opava, Krnov, Nový Jičín, Těšín, Karvinsko, Frýdek-Místek). Na druhém disku jsou města střední Moravy (Olomouc, Prostějov, Radhošť, Hranice, Šumperk, Kroměříž). Další dvanáct dílů, tentokrát mapující východní Čechy (Náchod, Hradec Králové, Divoká Orlice, Pardubice, Špindlerův Mlýn, Český ráj) a Vysočinu (Jiráskův kraj, Litomyšl, Třebové, Trutnov, Pelhřimov a Humpolec, Jihlava), vyšlo začátkem srpna.
Pro úplný výčet je třeba se ještě zmínit o každoročních kalendářích, o knižní podobě z nakladatelství Petrov z let 2002–2003, které vám mohou spolu s mapami nakladatelství B.A.T program (Šumná Ostrava, Šumný Nový Jičín, Šumná Olomouc) pomoci při výletech za šumnými památkami minulého století.
A kam se vypravit v těchto horkých dnech? Třeba na koupaliště. Na výstavě Šumná a bezbranná je k vidění Městské koupaliště v Novém Jičíně s impozantním skokanským můstkem, ale jak David Vávra v Šumném Novém Jičíně zmínil, místo plavek se pro návštěvu tohoto koupaliště postaveného v letech 1927–28 podle návrhu firmy R.&H. Blum hodí spíše myslivecká kamizola. Od Dolu Michal lze trolejbusem dojet ke koupališti z roku 1929 na Hulváckém kopci. Koupaliště však svou funkci po sedmdesáti letech přestalo plnit, čeká se na soudní rozhodnutí, komuže vlastně patří a tak se dnes areálem prohání vítr a „vuzkaři“. (současné fotografie viz např. ostravaci.cz, kulich2.rajce.idnes.cz) Radní tohoto ostravského obvodu i Nového Jičína na svou moudrost a osvícenost asi ještě čekají, ale my se mezitím můžeme vydat k jinému funkcionalistickému klenotu mezi koupališti. V sousední Opavě je to s osvícenosti radních úplně jinak. A tak zde letos otevřeli opravené, hulváckému koupališti svým prostorovým uspořádáním blízké funkcionalistické koupaliště dle návrhu opavského architekta Otto Reichnera, postavené v roce 1931. Pod sochou vodníka od Josefa Obetha zanechte v dětském brouzdališti své ratolesti a zajděte si do restaurace posedět na židli s trubkovou pochromovanou konstrukcí. Nově, dle soudobých fotografií, je postavena kopie hudebního pavilonu. V budově naleznete i původní xylolitové podlahy v hostinských pokojích, které můžete vidět také v Müllerově vile Adolfa Loose v Praze či ve vile Tugendhat Ludwiga Mies van der Rohe v Brně. Po osvěžení v bazénu si představte jak by takové koupaliště spojující funkcionalistickou architekturu s požadavky současného standartu staveb tohoto druhu vypadalo na již zmíněném hulváckém kopci.
Výstava, stejně jako televizní cyklus, knihy či mapy a katalog jsou velkou inspirací pro objevování skrytých architektonických krás, okolo kterých denně chodíme bez povšimnutí, bez uvědomění si souvislostí a jejich historie. Někdy je to díky degradujících zásahům po druhé světové válce, jindy malou informovaností, ale většinou hlavně naší nevšímavostí.
[původní text je psaný pro ostravablog.cz]