Markéta Radová: Slavný obchodní dům má výročí. Jeho příběh začal ve Švýcarsku, MF Dnes 5. 6. 2013
Markéta Radová: Slavný obchodní dům má výročí. Jeho příběh začal ve Švýcarsku, idnes.cz, 9. 6. 2013 10:52
Slavný obchodní dům slaví osmdesátiny. Jeho příběh začal ve Švýcarsku
Při svém otevření byl obchodní dům Bachner největší v zemi. Nabízel téměř vše: od potřeb pro domácnost po konfekci. Letos slaví osmdesátiny a jeho historii připomíná třeba aktuální výstava. Sláva „obchoďáku“, jejž všichni znají jako Horník, je ale pryč. Zaplněn je jen zčásti a majitel ho nabízí k prodeji.
Byla to šťastná souhra okolností. Když na přelomu let 1931 a 1932 ostravský obchodník Mořic Bachner trávil zimní prázdniny ve švýcarském letovisku Svatý Mořic, plánoval už nějaký čas v centru Ostravy postavit nový obchodní dům.
Dosavadní sídlo jeho firmy, která se zaměřovala na prodej domácích potřeb, skla nebo třeba porcelánu, totiž nedostačovalo. A právě ve Švýcarsku se Mořic Bachner poprvé setkal s architektem Erichem Mendelsohnem. Bydleli ve stejném hotelu.
Ihned poté, co se ostravský podnikatel seznámil s Mendelsohnovými názory na architekturu obchodních domů, se oba muži dohodli na spolupráci.
Vzápětí architekt načrtl podobu novostavby, načež projekt přepracovávala jeho berlínská kancelář.
Na nároží ostravských ulic Zámecká a Puchmajerova, kde do té doby stávala stará škola, Mendelsohn navrhl dům půdorysu ve tvaru L o šesti nadzemních a jednom podzemním podlaží. Na návrhu budovy, jejíž působivost se skrývá v jednoduchosti, už přitom Erich Mendelsohn pracoval při vědomí stupňující se nevraživosti Němců vůči Židům. Tušil, že bude muset emigrovat. Což se také stalo.
Když obchodní dům Bachner na podzim 1933 otevřel své brány zákazníkům, jeho architekt už byl na útěku v cizině.
Letos jedna z nejvýznamnějších a památkově chráněných ostravských budov slaví své osmdesátiny. Její historii si můžete připomenout třeba na aktuální výstavě v Domě knihy Librex. Expozice, která bude k vidění až do 30. června, je součástí festivalu Archikultura. A kromě jiného v těchto dnech vyšla i nová publikace věnovaná osobnosti Ericha Mendelsohna. Esejisticky podaný životopis autorky Ity Heinze Greenbergové vydalo ostravské sdružení SPOK.
Ihned poté, co se ostravský podnikatel seznámil s Mendelsohnovými názory na architekturu obchodních domů, se oba muži dohodli na spolupráci.
Vzápětí architekt načrtl podobu novostavby, načež projekt přepracovávala jeho berlínská kancelář.
Na nároží ostravských ulic Zámecká a Puchmajerova, kde do té doby stávala stará škola, Mendelsohn navrhl dům půdorysu ve tvaru L o šesti nadzemních a jednom podzemním podlaží. Na návrhu budovy, jejíž působivost se skrývá v jednoduchosti, už přitom Erich Mendelsohn pracoval při vědomí stupňující se nevraživosti Němců vůči Židům. Tušil, že bude muset emigrovat. Což se také stalo.
Když obchodní dům Bachner na podzim 1933 otevřel své brány zákazníkům, jeho architekt už byl na útěku v cizině.
Letos jedna z nejvýznamnějších a památkově chráněných ostravských budov slaví své osmdesátiny. Její historii si můžete připomenout třeba na aktuální výstavě v Domě knihy Librex. Expozice, která bude k vidění až do 30. června, je součástí festivalu Archikultura. A kromě jiného v těchto dnech vyšla i nová publikace věnovaná osobnosti Ericha Mendelsohna. Esejisticky podaný životopis autorky Ity Heinze Greenbergové vydalo ostravské sdružení SPOK.
Jak říká Janina Brychlecová z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, budova bývalého obchodního domu Bachner dnes není v perfektním stavu, ale v porovnání s některými jinými kulturními památkami v Moravské Ostravě není ani nadměrně zpustlá.
Opravu potřebuje například keramický obklad fasády
Památkářka poukazuje zejména na to, že značná část budovy je dnes prázdná, ačkoli zástupce majitele, pražské firmy Le Cygne Sportif Group, míní, že se v poslední době začíná zvedat o pronájem prostor zájem.
„Budova, jako každá jiná, vyžaduje průběžnou údržbu, kterou v dnešní době prakticky nikdo neprovádí, řeší se až velké opravy či havarijní stavy,“ říká Janina Brychlecová a poukazuje na to, že opravu by potřeboval například keramický obklad fasády domu, který je součástí architektonického řešení a výtvarného záměru. „Obklad je na několika místech odpadlý,“ upozorňuje památkářka.
Milan Novosad z firmy Le Cygne Sportif Group přitom říká, že rozumí památkářům, kteří požadují obnovu fasády původním materiálem. „My ale v současnosti nevíme, kde bychom tento materiál sehnali. Už se totiž nevyrábí. Pokud bychom k opravám přistoupili, museli bychom si obklady nechat vyrobit na zakázku,“ uvádí Milan Novosad.
Zda vlastník k opravě přistoupí či nikoli, to zatím není jasné. „Je to otázka peněz,“ podotýká zástupce majitele.
Na internetu zatím visí nabídka na prodej budovy za osmdesát milionů korun. Na prodej ale zatím dle Milana Novosada vlastník nespěchá. „Spíše testujeme trh. Kdyby se našel někdo, kdo by naši cenu byl ochoten akceptovat, tak bychom s ním jednali. Pod cenou ale v současnosti dům prodávat nechceme,“ uvádí zástupce vlastníka.
V přízemí domu dnes sídlí supermarket a několik nájemců je i ve vyšších patrech. Zcela prázdné je páté podlaží.