Juhani Pallasmaa, Aino Niskanen, Chiu Chen-Yu: Aaltova příroda / Aalto′s Nature. Úloha lidové tradice v japonském a finském stavitelství v díle Alvara / Aalta ve 30. letech minulého století The role of vernacular building tradition of Japan and Finland in the work of Alvar Aalto in the 1930s, Kabinet architektury, Ostrava 2018, ISBN 978-80-907419-0-4 (katalog / CZ, EN, 156 str., 210 x 230 mm)
Publikace byla vydána u příležitosti výstavy Aaltova příroda / Aalto′s Nature. Úloha lidové tradice v japonském a finském stavitelství v díle Alvara / Aalta ve 30. letech minulého století The role of vernacular building tradition of Japan and Finland in the work of Alvar Aalto in the 1930s
Dům umění, Ostrava | 12. 4. – 4. 6. 2017
Galerie architektury v Brně | 11. 7. – 13. 8. 2017
Vila Flóra, Starý Smokovec – Tatranská galeria, Poprad | 16. 3. – 10. 6. 2018
Krajská galerie ve Zlíně | 5. 12. 2018 – 10. 3. 2019
autoři výstavy: Čchen-jü Ťiou (Chiu, Chen-Yu), Juhani Pallasmaa, Aino Niskanen / Aalto University
kurátoři a producenti výstavy: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec / Kabinet architektury
Koncepce katalogu a editoři Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec
Texty Juhani Pallasmaa, Aino Niskanen a Čchen-jü Ťiou (Chiu, Chen-Yu)
Redakční příprava Tadeáš Goryczka
Překlady Radovan Charvát (čeština)
Jazyková redakce Monika Horsáková (čeština)
Myšlenky a ideály tradiční japonské architektury a fi nského lidového stavebnictví hrály v rané životní dráze mistrného fi nského architekta Alvara Aalta (1898–1976) důležitou roli. Už záhy odmítal historizující a funkcionalistické přístupy k designu a zasazoval se o humánnější architektonickou syntézu odpovídající fyzickým a psychologickým potřebám lidí ve třicátých letech. Aaltova syntetická a vyzrálá díla tohoto období jasně dokládají jeho schopnost vyslovovat se metaforicky k přírodě a vnímat požadavky lidských smyslů při interpretaci vytříbeného estetismu japonské architektury a forem finských lidových staveb.
Tato výstava, první svého druhu, detailně zkoumá roli japonské a fi nské lidové tradice stavitelství ve vyzrálém architektonickém díle Alvara Aalta a odhaluje příčiny jeho úspěchu, jak se z Aalta stal Aalto – velký mistr architektury, jenž dokázal přijetím inspirující estetiky cizí i lidové tradice zlidštit moderní architekturu. Publikace představuje nejen Aaltovy hlavní projekty z třicátých let dvacátého století, ale i jeho důležitá díla z let dvacátých. Jejím cílem je podtrhnout významné změny a vývoj Aaltovy fi lozofi e v přístupu k architektuře a designu. Uvádí rovněž vybrané obrázky a fotografie z Aaltových studií japonské architektury a klíčové dokumenty dokládající jeho vnímání fi nské lidové architektury s poukazem na analogii mezi Aaltovým pohledem a jeho prezentací lidové stavitelské tradice v Japonsku a Finsku.
Významné posuny v pojetí Aaltových děl v rozmezí 20. a 30. let 20. století opět potvrzují, že Aalto do značné míry přebíral podněty z japonského a fi nského tradičního lidového stavitelství. Dokládají změny v Aaltově přístupu k designu a vývoj jeho filozofie: Aalto začal pohlížet na moderní architektonický design nově, inspiroval se tradicí a přírodním prostředím, jimž svou architekturu podřizoval. Tradice a metafora přírody, jež Aalto nacházel v japonské architektuře a finském lidovém stavitelství, by mohly být potvrzením jeho rozšířených koncepcí racionalismu a funkcionalismu: Aaltovi šlo o humanizaci moderní architektury s přihlédnutím k fyzickým i psychologickým potřebám lidských bytostí. Přijatým japonským esteticismem a náklonností k původní prosté lidové kultuře nenapodoboval jen převzaté stavební formy, ale usiloval i o vytvoření vlastní fi nské tradice souznící s přírodou.
The ideas and ideals received from traditional Japanese architecture and Finnish vernacular buildings played an important role in the early career of Finnish master architect Alvar Aalto (1898—1976). This made Aalto rejecting the historicist and functionalist approaches to design for pursuing a more humane architectural synthesis responding to both physical and psychological needs of human beings in the 1930s. These synthetic and mature works of Aalto clearly present how he expressed the metaphorical Nature and took care of the human senses by interpreting the refi ned aestheticism of Japanese architecture and Finnish vernacular built forms. This exhibition, as the fi rst of this kind, closely explores the role of vernacular building tradition of Japan and Finland in the maturity of Alvar Aalto’s architectural creation. This closely reveals why Aalto could become Aalto — a great master architect humanizing modern architecture with received inspiration and confi rmation from both exotic and native tradition.
This exhibition catalog not only presents Aalto’s key projects in the 1930s but also includes his important works realized in the 1920s for emphasizing the growth and changes of his architectural philosophy and design approach. This catalog also includes images from Aalto’s study on Japanese architecture and key documents representing his familiarity with Finnish vernacular architecture for indicating the analogies between Aalto’s perception and representation of vernacular building tradition both of Japan and Finland.
The significant diff erences between Aalto’s work in the 1920s and 1930s could re-confirm his learning from building tradition both from Japan and Finland. This further emphasizes the changes of Aalto’s design approach and represents the growth of Aalto‘s architectural philosophy: revising the modern architecture design by adopting and submitting to tradition and natural environments. The tradition and expression of metaphorical Nature Aalto found in Japanese architecture and Finnish vernacular buildings could be the inspiration and confi rmation for his extended concepts of rationalism and functionalism: humanizing the modern architecture with both the physical and psychological needs of human beings. Indeed, with the received aestheticism from Japan and attachment of his native primitive culture, Aalto did not simply imitate the perceived built-forms, and he aimed to create his own tradition with Nature in Finland.
Ťiou Čen-Jou (Čuo) | Chiu Chen-Yu (Cho)
Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec – Kabinet architektury | Cabinet of Architecture
Vydání publikace fi nančně podpořilo | This publication was fi nancially supported by:
Ministerstvo kultury České republiky | Ministry of Culture Czech Republic
Výstavní činnost Kabinetu architektury v roce 2018 fi nančně podpořili | The exhibition
activities 2018 of the Cabinet of Architecture was fi nancially supported by:
Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ostrava,
Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz | Ministry of Culture Czech Republic,
Statutory City of Ostrava, the Municipal District of Moravská Ostrava a Přívoz