Jiří Halfar: Mimo proudy, ERA21 3/2015

Jiří Halfar: Mimo proudy, ERA21 3/2015

Jiří Halfar: MIMO PROUDY

Turné Alfreda Neumanna začalo světovou premiérou 3. dubna 2015 v Galerii výtvarného umění v Ostravě v rámci mezinárodního festivalu architektury, designu a umění Archikultura 2015, pořádaného již posedmé ostravským Kabinetem architektury. Načasování výstavy do doby, kdy hexagonální trend zaplavuje prodejny dlaždiček, je jistě náhoda. Krystalické formy se v architektuře objevují v periodách, ale stejně tak jsou přítomné neustále. Spíše je s podivem, že tvorba Alfreda Neumanna (1900-1968) ještě nebyla představena. O to víc potěší, že je to poprvé v Ostravě a nanejvýš důstojnou formou v největším sále galerie.

 

era21_3_2015 002
Vídeňský rodák žil od svých deseti do osmačtyřiceti let v Brně a po únoru 1948 emigroval do Izraele, kde spolu s Zvi Heckerem a Eldarem Sharonem založil vlastní kancelář a kde, po padesátce, navrhoval svá nejsilnější díla – expresivní a krystalická – mimo všechny dobové proudy. Na sklonku života odešel do kanadského Québecu, kde vyučoval na Lavalské univerzitě. Neumannovu tvorbu na výstavě představují čtyři realizovaná díla, která vznikla v relativně krátkém období sedmi let: výletní resort Club Med v Achzivu (1961), radnice a městské centrum v Bat Jamu (1959–1963), Dubinerův bytový dům v Ramat Ganu (1961–1965) a Danzigerova budova – laboratoř strojní fakulty Izraelského technologického institutu v Haifě (1963–1966).
Vybrané stavby jsou dokumentovány částečně původními výkresy a fotografiemi, prezentace je doplněna trojrozměrnými modely staveb. Monochromatická barevnost bílošedých plastových modelů a černobílých fotografií staveb autenticky přibližuje dobu jejich vzniku v šedesátých letech 20. století. Výstava představuje Neumanna retrospektivně, je řazena přirozeně a působí přehledně, návštěvník meandruje prostorem kontinuálně, podobně jako v Dubinerově domě vnitřními uličkami. V závěru výstavy se nachází časová osa tvorby i života autora. Dozvíme se tak, jak vypadala jeho předválečná tvorba v Brně či Paříži.
Častá povzdechnutí nad složitostí a nedokonalostí prezentace architektury se kurátorům podařilo víceméně úspěšně překonat. Použili objekty, které jsou maketami fragmentů staveb v životní velikosti. Ty návštěvníka skutečně obklopí a s trochou nadsázky se ho i „zmocní“. Zážitek bohužel rozptyluje jejich nosná konstrukce, zvláště u modelů s otvorem ve stropě v kombinaci s horním galerijním osvětlením, kdy vlivem konstrukce zaniká jemná modelace stěn světlem. Neumann, který omítal betony Dubinerova domu štukem, aby „zakryl stavební spoje a zvýraznil hexagonální geometrii stavby“, by byl asi smutný. Jistě je to oběť putovní výstavě, kterou je nutné rozebírat a znovu stavět, zároveň bylo nutné rozhodnout, má-li být konstrukce uvnitř, nebo venku. Prese všechno jsou makety silným prvkem celé výstavy, který divákovi dopřeje zažít architekturu jinak než jen „za monitorem“.
Paralelně jsou v Domě umění prezentovány výstavy Rozpínající se vesmíry ve smršťujících se stopách nizozemského studia NL Architects, v Ostravě známého účastí v mezinárodní soutěži na Klastr Černá louka, a Stavby prodchnuté duchem japonského architekta Masaharu Takasakiho.
Architektura zmocňující se prostoru: Alfred Neumann – život a dílo
3.4.–7.6.2015
Dům umění, Galerie výtvarného umění
v Ostravě

Share Button