Felix Neumann 1860–1942

Původní podobu stránek (poslední aktualizace v roce 2008) o životě a díle ostravského architekta Felixe Neumanna najdete na jarnemec.com/old/felixneumann/

Ostravský architekt a stavitel

narozen: 10. 9. 1860 Radvanice (m. č. Ostravy)
zemřel: 5. 6. 1942 Moravská Ostrava (m. č. Ostravy)

Ačkoliv Felix Neumann byl především obchodník, který se v první řadě choval jako podnikatel a tudíž svou originální tvorbu příliš ve svých stavbách neuplatňoval, plnil především přání zákaznika, jsou jeho stavby milými klenoty ostravské architektury.

Svou přízeň dělil mezi secesi, neobarok a neorenesanci. Nové trendy evropského vkusu zaznamenával velice rychle a osobitě. Možná právě proto se stal vyhlédavaným stavitelem, jenž za sebou zanechal mnoho staveb.

V ateliéru – stavitelské firmě Felixe Neumanna pracovala řadu nadaných asistentů, např. Adolf Dočkal a předčasně zemřelý architekt Paul Waller (1870–1902) – předseda ostravského spolku „Bauhutte“ (zvolen v r. 1901 při zakládající chůzi). Na přelomu 19. a 20. st. byl ve firmě jako stavbyvedoucí zaměstnán ing. Viktor Sonnenschein (1873–1942), otec významné architektky Elly Oehler / Olárové (1905–1953), v letech 1934–1940 předseda ostravské Židovské náboženské obce.

Felix Neumann byl syn Emanuela Neumanna a jeho ženy Karoliny (roz. Loew). Po celý život zůstal svobodný a bezdětný. V r. 1869-76 absolvoval vyšší reálku v Opavě. Architekturu vystudoval na vídeňské Vysoké škole technické (prof. H. V. Ferstel a prof. K. König) a na technice v Berlíně. Praktikoval u vídeňského stavitele W. Stiassneho, později u berlínských architekta H. Kaysera a K. V. Grossheima. 1889 se vrátil do Moravovské Ostravy, kde v květnu příštího roku otevřel vlastní stavební firmu.

Felix Neumann byl první civilním architekt na Moravě a první židovský stavitelem na Ostravsku. 1890–1918 se významně podílel na výstavbě města a jeho architektonické podobě. Záběr jeho tvůrčí činnosti sahal od pozdního historismu až k pozdním fázím secese, do ostravského prostředí s sebou Felix Neumann přinesl řadu impulzů soudobé německé velkoměstské architektury (severská neorenezance, klasicizující variace). Stal se jedním z nejvýznamnějších ostravských tvůrců dekorativní secese. 1892 přihlásil svůj projekt do soutěže na stavbu Německého domu. Výtězný návrh vynesl autorovi uznání zejména u německy mluvící části moravskoostravské společnosti.

Jeho projekční kancelář se stala vyhledávanou mezi příslušníky zdejší městské honorace a formující se buržuazie. Felix Neumann stavěl domy např. pro majitele realit Dr. K. Krause [není autorem stavby] , lékaře MUDr. H. Kehla, majitele přívozské rafinerie Dr. M. Böhma, majitele továrny na výrobu lepenky W. Reimanna, advokáta JUDr. K. Richtera, předsedu židovské náboženské obce Dr. A. Hilfa aj. 1902 postavil vlastní dům, který dodnes patří mezi největší architektonické skvosty města. Pro významné podnikatele A. Wechsberga postavil r. 1907 první čtyřpatrový dům v Moravavské Ostravě. 1909-11 se podílel na přestavbě některých domů na Hlavním (dnes Masarykově) náměstí a na zástavbě sousedního náměstí Franze Josefa I. (dnes Jiráskovo) Felix Neumann byl dodavatelem stavebních a projekčních prací také pro Vítkovické kamenouhelné doly, pro něž stavěl některé obytné domy v Šalomounské kolonii, projektoval budovu ředitelství společnosti či chemické laboratoře koksovny Karolina. Stavební zakázky měl i v sousedním Přívoze a Vítkovicích. Podnikal rovněž jako stavební investor. V 90. letech 19. stol. zakoupil několik stavebních parcel v různých částech města, mj. na hranici katastrů Moravavské Ostravy a Přívozu. 1901-05 zde vystavěl celkem pět jednopatrových činžovních domů poblíž byvalé Jirské kolonie. Vlastní nájemní domy s restaurací vystavěl také na centrálním přívozském náměstí. Po r. 1918 se v důsledku politických změn stáhl do ústraní a do stavebního vývoje města (až na drobné výjimky) již nezasahoval; přestěhoval se do Vídně, do Moravské Ostravy se vrátil až v r. 1926.


[Zdroj: Daněk, R. Felix In: NEUMANN, žid. rodina podnikatelů, in: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. (16.), Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, Ostrava 2003, 76-77.]
[zdroj: Zatloukal, P., O Mor. O. jako „Rezervaci“ arch. pozdní Secesa a Art déco, in: Ostrava, Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 18, nakl. Tilia, Šenov 1997, 164-165]
[zdroj: Vybíral, J., Zrození velkoměsta, vyd. Era ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště v Ostravě, třetí upravené vydání, Šlapanice 2003, 41-42.]
[zdroj: Zatloukal, P.; Wahla, I.; Šlapeta, V.; Potůček, J.; Pelčák, P.; Jakubcová, A., Elly Oehler/Olárová – Oskar Oehler/Olár / Architektonické dílo, Obecní dům Brno, 2007, ISBN 978-80-254-0967-1]

Share Button