Barák

dokumentární film

Vítáme Vás na stránkách Barák, online prezentaci dokumentárního filmu Jaroslava Němce: Barák - historie jednoho ostravského domu mladých umělců v letech 1997 - 2000. Tento dokumentární film vznikl za finanční podpory Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Welcome to Barak, history one art Ostrava house 1997 - 2000, a special online exhibition presented by Jaroslav Nemec film Barak. This dokumentary films was produced in collaboration with "City House Moravian Ostrava and Privoz"

historie domu

Obytný nájemní dům K. Witteka

Nádražní 157 / 532 (Marianskohorská 2), Ostrava - Přívoz

[NKP] 34260/8-3035 městský dům čp. 532
Nádražní ul.č. 157 (Mariánskohorská ul.č. 2)
parc.č.: 368/2, stav.
Dvoupatrový dům tvoří ostroúhlé nároží bloku, pohledově exponovaný v průhledech z několika ulic. Fasáda novobarokní. Postaven byl roku 1898 podle plánů stavitele Felixe Neumanna. V r. 1928 došlo k opravě budovy a nadstavbě třetího patra, další úpravy kolem r. 1960. V interiéru dochována původní dispozice, v chodbě štuková výzdoba a litinové zábradlí. Hodnotné vstupní dveře.

Stavba neobarokního nájemního domu s obchodními místnostmi v partru byl postaven podle návrhu architekta F. Neumanna v roce 1998 v nárožní poloze na křížovatce městských tříd a katastrální hranici mezi Moravskou Ostravou a Přívozem, kde uzávírá urbanistickou kompozici města Přívozu proslulého architekta Camilla Sitteho.

Dům pro zámožnější nájemníky má v parteru situovány obchody s výlohami, v patrech byly vždy po dvojici 2-3 pokojové byty s vlastním přislušenstvím. Interiér veřejný i soukromý byl účelně řešen, za důstojnými domovními dveřmi následuje vestibul s terasovými podlahami s imitací barevné mozaiky, stěny a stropy mají štukovou výzdobu, chodby obsahovaly portály a výklenky s amorety. Technicko uměleckým klenotem tohoto domu je tříramenné schodiště z kamenných stupňů na lichoběžníkovém půdoryse včetně kovového zábradlí a svítidla v přízemí.

Jednotlivé byty se diferencovaly jako dvoutraktové, k podestám schodiště přiléhaly předsíně, průchozí pokoje k vnějším fasádám. Všechny místnosti byly prostorné, propojeny dvoukřídlovými dveřmi, často prosklenými s ozdobnými nadveřními nástavci. Eliptický pokoj v čele budovy přináležející k jednomu z bytů na každém patře, obsahoval arkýře a niky a sloužil jako salón. Stropy místností se honosily štukaturou s ornamenty či roslinným motivem, v salónech s centrálním kruhovým figurálním motivem amorků.

K příslušenství patřila rozlehlá kuchyň, sousedící s pokojem pro služebnou, šatna, koupelna a toaleta s větráním do dvora.

V 30. letech 20. století dochází k úpravě střechy dostavbou 3. patra a přepláštění kupole. V 60. letech byl dům rekonstruován pro administrativní účely a osazen typizovanými prvky namísto původních oken, dveří, sklobetonových výplní apod. Byly zrušeny původní dispozice bytových místností, eliptické místnosti byly přepůleny cihlovou příčkou, původní štukatura se zachovala pouze v bývalém salónu v 1. patře, kde byly už tak dost přemalbami zničené štuky nelogicky narušeny již zmíněnou příčkou.

V 90. letech 20. století se přidružilo absolutně nevhodné umístění výrobny uzenim s prodejnou, což znamenalo další devastaci interiéru, okachlíkování zdí, další přerušení příčkami, tentokrát v přízemním vestibulu a dovršeno vulgárním aplikováním venkovní reklamy.

V roce 1996 se administrativa SPBH (Státní podnik bytového hospodářství) z domu vystěhovala a v jejich prostorách vznikají ateliéry a hudební zkušebny mladých umělců.

Na začátku 21. století se dům dostává do soukromých rukou a je citlivě opravován, místo sklobetonových výplní oken do dvora jsou znovu osazeny velké půlkulaté okna, osvětlující krasné schodiště (bohužel zanecháno mřížoví mezi 1. patrem a přízemím z 80. let 20. století), jež je taktéž opraveno - kamené schody vybroušeny. Mozaiková podlaha vestibulu a mezipater je však zakryta koberci. Prostory v patrech jsou využívány jako kanceláře firem, parterové prostory upraveny.